Soup

Takto se bavili děti v 70. a 80. letech: Přišli jsme domů, až když jsme si necítili prsty! Dnes nejoblíbenější

#attachment_caption #image_title
152Views

V minulosti byla zima bílá, mrazivá a radostná.

Dnes je většinu času smutná a plná bláta.

Za všechno může nedostatek sněhu, kterého bylo v minulosti tolik, že se děti celé dny zabavily venku a nechtělo se jim jít ani domů.

Zavzpomínejte si díky těmto fotografiím z na takové dětství, jaké si ho mnozí pamatujeme.

V důsledku globálního oteplování se bílé a mrazivé zimy na Slovensku, které si pamatujeme před několika lety, staly minulostí.

V té době děti netrpělivě očekávaly první sníhkterý byl zárukou dobré zábavy venku.

A nemuseli se ptát, jestli vůbec napadne sníh, protože to bylo jisté.

Otázkou bylo kdy a za kolik.

Zima vypadala jako zima

Dnes, v zimě, se na slovenská města naskytuje smutný pohled – šedé ulice, louže a bláto na chodnících.

Když i sníh napadne, za pár hodin je po něm a zůstane jen nepříjemná pantofle.

Většinou však sníh nahrazuje déšť, takže příležitostí k zimním radovánkám je stále méně a méně.

Kdysi to bylo úplně jiné.

Města zasypal sníh a vypadali, jak z pohádky.

Dalo se sáňkovat a byl-li silný a dlouhotrvající mráz, takže bylo možné se také bruslit na nedalekých rybnících a jezerech.

Nebyl problém se stavěním sněhuláků či koulovačkou.

Děti měly co dělat.

Stejně jako vlastníci a správci budov, jakož i služby zodpovědné za odklízení sněhu z ulic a chodníků.

Díky nim se všude objevily obrovské závějekteré byly iv zimě oblíbeným místem pro hraní dětí.

Nikoho nenapadlo, jestli bude muset ráno odklízet sníh z auta, protože to bylo jisté.

Nevědělo se, jestli se nám pro husté sněžení vůbec podaří dostat tam, kde jsme plánovali být.

Nebo kvůli tuhým mrazům.

Ti rozvážnější vybrali baterie z aut a odnesli si je přes noc domů.

Takto si hrávaly děti v zimě

Jakmile se za oknem objevil první sníh, vytahovali se ze sklepa sáně a se sourozenci a sousedy jsme vyběhli na kopec užít si sáňkovačku.

Vydrželi jsme tam i celý den.

Mámám se občas podařilo zavolat nás domů trochu se zahřát, dát nám něco k jídlu a usušit oblečení a obuv.

Většinou jsme však přicházeli domů, až když vám byla taková zima, že jste si necítili prsty.

Promočené rukavice a sníh ve sněhulích nebyl ničím neobvyklým, ale nikomu to až tak nevadilo.

Vraceli jsme se domů s vyštípanými lícemi od mrazu a šťastnými úsměvy na rtech.

Kdo zažil toto období, má určitě krásné vzpomínky.

Lyžařské zájezdy za socialismu

V Československu se tradice lyžování na horách udržovala téměř po celou dobu.

Přesto se masová obliba zimní dovolené na horách dostavila až v období socialismu.

Hory však nebyly jen místem pro lyžování a další zimní sporty.

Našli jsme pro vás na facebooku fotografie, které odrážejí atmosféru lyžovaček našeho dětství.

Zavzpomínejte si spolu s námi na zážitky spojené s lyžovačkami a lyžařskými zájezdy.

Školní lyžařské výcviky byly místem, kde se kromě lyžování začínaly i první lásky.

Celé rodiny vyrážely na sjezdovky, aby si společně vychutnaly zimní radovánky.

Až do sedmdesátých let byli českoslovenští lyžaři omezeni poměrně skromnou výbavou.

Lyže se vyráběly od roku 1956 v závodě Artis v Novém Městě na Moravě, přičemž konkurovali lyžím Sulov ze slovenské Bytče.

V té době značky Artis a Sulov nechyběly téměř v žádné výbavě lyžařů.

Byly používány nejen při lyžování, ale i na hokejových zápasech či sáňkovačkách, přičemž si udržovali pověst vynikající a kvalitní značky.

Avšak ještě během období socialismu se ukázalo, že lyžaři potřebují víc než jen jednoduché ohýbané desky dřevěných profilů.

Od sedmdesátých let se nároky na výbavu začaly výrazně zvyšovat, a to iv našich končinách, přičemž domácí výrobci čelili omezeným možnostem.

Na slovenských sjezdovkách se postupně začaly objevovat i první zahraniční značky lyží, jako například Rosignol, Kneissl, Fischer nebo Elan.

Výjimečným fenoménem tohoto období se staly dětské lyže značky Sulov Prince, na kterých se učilo lyžovat téměř každé dítě v zemi.

Nastala i nová éra lyžařských vázání, které postupně vytlačilo zastaralé Kandahár.

Domácí výrobci začali také vyrábět nepromokavé izolované bundy a oteplovačky.

Díky těmto cenově dostupným lyžařským produktům se občané všech věkových kategorií mohli s potěšením věnovat lyžování.

Dnes je poněkud smutné, že v dobách socialismu se přibližně 95 procent dětí ze základních škol účastnilo povinného lyžařského výcviku, což je dnes mnohem méně kvůli vysokým cenám.

Mnozí rodiče si to prostě nemohou dovolit a to je obrovská škoda, protože děti přicházejí nejen o zábavu a zážitky, ale také o příjemný pohyb na čerstvém zimním vzduchu.

Zasněžené svahy poskytovaly také podmínky pro mnohé legendární filmy, jako například „Anděl na horách“ nebo „Sněženky a machři“.

Tento obsah nelze zpřístupnit bez přijetí souborů cookies.

Tento obsah nelze zpřístupnit bez přijetí souborů cookies.

admin
the authoradmin

Napsat komentář